Zatímco druhový název vypovídá o místě původu, rodové jméno říká mnohé o léčivých účincích této bylinky. Předně se přitom doporučuje žvýkání listů angínovníku (viz níže). Obsažené účinné látky totiž umí dezinfikovat ústní dutinu a krk a uvolňovat hleny, což je velmi vhodné při angíně, kašli, zánětech a nemocech krku nebo dýchacích cest. Zároveň se často hovoří i o pozitivních účincích na hlasivky, takže jej mohou vyzkoušet také lidé, kteří potřebují mít tuto část těla v naprostém pořádku.
Kromě listů je velmi účinný také odvar ze sušeného oddenku, který lze využít při různých dalších neduzích. Mezi nejzajímavější nepochybně patří kladný vliv při revmatických potížích či během problémů se zažíváním, jakými jsou např. zácpa nebo nadýmání. Angínovník čínský působí rovněž močopudně, což také není zanedbatelné. V tradiční čínské medicíně se používá i při hadím uštknutí, tuto vlastnost však v našich podmínkách naštěstí asi příliš nevyužijeme.